Jak jsem potkal Icuku
kdo | příspěvek |
woith |
3.4.2012 20:27 Kujwa sem wěděl, že jsem to někde widěl http://www.youtube.com/watch?v=ljmjmvMTWyY&feature=player_embed ded ,, My singing cat,, Podle mě ta kočka taky kouká na mouchu. Přesně tohle dělal Puška |
motyliLET |
27.3.2012 0:37 aha wec sa prebrala zo zimneho spanku :) |
woith |
16.3.2012 23:05 V jednotě je síla Meteorologové se vyjímečně nesekli a skutečně dnes bylo krásně, tak krásně, že jsem otevřel dveře maringotky a okno na protější straně, aby to pěkně luftovalo. Během asi 30-ti vteřin bylo možné dohlédnout od dveří až k oknu a modrý cigaretový kouř se valil ven. Skoro to vypadalo, jako když v maringotce hoří. Teprve teď jsem poznal, jak je maringotka prostorná a veliká. Puška nelenil a hned, jak jsem otevřel dveře, tak se sápal ven užít si taky toho sluníčka. Já jsem v klidu jak Vinetou prováděl neoblíbenou kancelářskou činnost. Puška se dlouho neukázal a venku prozkoumával náš dvůr. Přišel už na to, že slepice je pro něj moc velkej soupeř a a naše starý kočky taky asi nebudou ty pravý parťáci na hraní... Asi po půlhodině venku se přiřítil do maringotky a začal zběsile skákat po futrech a po skříni, jako by se chtěl vyšplhat nahoru. Koukal jsem na něj jak chovanec Jedličkova ústavu a nechápal co se děje. Po chvíli se vše vysvětlilo, když si sedl před skříň a začal kňučet tak jak jsem ho ještě nikdy neslyšel. Seděl a hlavu měl vztyčenou nahoru jakoby pozoroval strop a vydával u toho prazvláštní zvuk. Důvod jeho chování byla moucha ve výšce asi 120 cm od podlahy, která seděla na křídle skříně a ukazovala kocourovi prostředníček. Pochopil jsem, že tyhle zvuky znamenají v kocouří řeči beznaděj a absolutní nasranost na toho malýho hajzlíka na kterýho nemůže dosáhnout. Měl jsem co dělat, ale suché trenky jsem i přes velký záchvat smíchu uhájil. Pak se mě ho zželelo, toho malýho ďábla, když na mě smutně koukal jakoby chtěl říct : ,, Ty debile, ty se směješ a já na ní nedosáhnu,,. Chytil jsem mouchu do ruky a omráčil jí ranou o stůl, pak podle vzoru Hitler jsem jí utrhnul křidélko. Pušku jsem vysadil na stůl a ten hned jak jí zmerčil, tak jí neomylně trefil packou, až střívka létala na všechny světové strany. Poté jí gurmánsky začal přežvykovat a nakonec si olízl i packu, kterou toho hmyzího neřáda usmrtil. Od této chvíle se stal drogově závislý na mouchách. Ale protože mouchy měly zřejmě vysokou školu, tak se chytře usazovaly do míst, kam Puška nemohl. Jenže to ty hmyzí jelita ještě netušili, že v jednotě je síla. Puška mouchu vyslídil, pak si sednul a začal kňučet a to byl povel pro mě, abych jí připravil na poslední cestu. Jakmile moucha dopadla na podlahu, tak jí Puška pozřel a okamžitě začal vyhledávat dalšího nepřítele. Když jsme jich spolu zlikvidovali asi osm a žádné další nebylo vidět, tak se Puška spokojeně uvelebil na postel s úsměvem a spokojeností ve tváři jen do té chvíle, než se objevila další moucha. Začal ji pronásledovat s takovou vervou, jako by mi chtěl sdělit, že to zvládne sám a takovýho blbečka jako jsem já v partě nepotřebuje. Jenže jak vystartoval na toho hmyzího parazita rovnou z postele, tak nějak si neuvědomil, že existuje gravitace a že nemá výbavu jako některá zvířátka, aby mohl šplhat po holé stěně... Při dopadu na zem bylo slyšet vykviknutí a když se zpod postele znovu vyškrábal nahoru, tak seděl zachmuřeně s hlavou skloněnou a koukajíc na mě jakoby říkal :,, Tak já to s tebou teda ještě zkusim blbečku,,. Netrvalo dlouho a osvědčený scénář opět zafungoval. Zavraždili jsme spolu další mouchu a Puška byl zase v sedmym nebi, jak jsme to těm neřádum nandali. PS : Pane Bursík kromě toho, že trhám mouchám křidélka, tak ještě střílim prakem po kormoránech... Moje adresa je ,,Tam co bydlí Puška,,. Ale raději nejezděte, Puška všechno co rozplácnu na zdi okamžitě polyká... |
sjetiny |
13.8.2010 7:13 moc pěkné, člověka potěší cizí neštěstí :o))))))) .... a že je s nima prdel, co? :o)) |
woith |
12.8.2010 22:50 Krásné nedělní ráno Pod tímto pojmem si každý dokáže představit ,,své,, nedělní ráno. Opilec kvituje probuzení v nepoblinkané posteli bez bolesti hlavy. Pubertální výrostek se zálibně dívá na svého prvního skalpovaného bobra na chatě rodičů. Mladá dívka se radostně zhlíží v odrazu zrcadla z profilu zjišťujíc, že včerejší lentilky jsou již ve velikosti lískového oříšku a holá dáseň radostně vítá východ slunce ... Holá dáseň, atomová bomba, Paroubek, Bursík, Staropramen, Slavie, Sparta, pražák, Iveta Bartošová a AIDS % deset největších pohrom seslaných bohem na civilizaci... Každej normální běloch produktivního věku se snaží ,, sobecky ,, urvat každou minutu z nedělního rána na bohulibé povalování se v posteli až do momentu, než vybuchne atomová bomba a nebo se pod jeho oknem rozvine dialog holých dásní... I já jsem se naivně domníval, že toto nedělní ráno mi dodá sílu a nějak se zmotořím z neustálého pracovního vytížení a vzbudím se sám až budu svěží, jenže nějak jsem podcenil vitalitu holých dásní... Byly to ony ! Holé dásně ! Všechno vypadalo tak pozitivně ... manželka v tahu, večeře se mi povedla ... 7 piv jako nic a tak se mi usínalo nádherně... I když jsem věděl, že hned jak se vzbudím musím vyvíjet pracovní činnost, tak i přes to jsem usínal dobře naladěn. Nu což , když do toho šlápnu tak mám papírování za čtyři hoďky hotový a pak bych moh vyrazit na přehradu na loď za kamarádem podívat se jak koušou dravci. Měl jsem to naplánováný nádherně i s kávičkou u rodičů... Neděle 8:00 Holá dáseň ,,A,, : ,, bla, bla, bla ,, Holá dáseň ,,B,, : ,, bla, bla, bla ,, Dialog pokračoval stále ve stylu bla, bla , bla až do fáze, kdy frenkvence hlasů dvou hýkajících holých dásní dosáhla hranice, při níž začal fungovat můj sluchovod. Kladívko začalo řezat do kovadlinky a já vystřík jak švestkovej knedlík. V sedě s výrazem mongolského pastevce mi štěrbinami v očích prosvítalo nedělní slunce a já pár vteřin nevěděl co se děje. Teprve startka mi rozšířila štěrbinku mezi víčky, ale i tak mi bylo teprve po pár vteřinách jasné, že mě ty krávy vzbudily... Holá dáseň ,,B,, : ,, Dypa jedete na tu dovolenou ?,, Holá dáseň ,,A,, : ,,My jedeme třicátého prvního,, Holá dáseň ,,B,, : ,, Tak to pojedete asi koncem měsíce že ?,, Holá dáseň ,,B,, : ,, A kampa jedete ? ,, Po tomto dialogu jsem nevěděl, zda se mám smát, či brečet... Měl jsem obrovskou chuť otevřít okno naplno a zařvat : ,, jděte do prdele krávy ,, , ale asi jsem na to ještě nebyl dost vzhůru... Kam jede holá dáseň na dovolenou opravdu nevím, protože jsem vztekle probíhal bytem jako tygr v kleci. Trasu : pokoj, předsíň, kuchyň, koupelna jsem proběhl několikrát. Když jsem se trochu uklidnil, tak jsem rožnul druhou startku a najednou bylo ticho. Neděle 8:16 Bylo ticho ! Nádherné ticho ! Rozkošnicky jsem se zachumlal do chladné přikrývky, páč jak známo , tak v panelovym vynálezu se spí v létě nejlépe po ránu, kdy se ještě králíkárna nestihne rozhicovat. Asi jsem usnul a asi mi bylo fajn ... bylo ... Neděle 8:47 Manželčin dobrý přítel právě v 8:47 zjistil, že šest poliček v kuchyni je kurva málo a tak začal v klidu vrtat otvory minimálně pro další čtyři. Skřípal jsem zubama a přemítal, jestli má cenu se snažit ještě usnout a vydržet tu rozkošnou melodii vrtačky s příklepem snažící se udělat otvor do kvalitního železobetonu... Seděl jsem tupě na posteli a polykal gramy dehtu a nikotinu ze třetí startky. Zřízenci z Jedličkova ústavu by mne jistě považovali za svého pacienta, neboť můj výraz připomínal Globuse po provedené inseminaci samotným Teslou. Fláknul jsem sebou na postel a s pohledem Jaroslava Čejky jsem hypnotizoval strop železobetonového kotce. Naprosto vyosen s nepřítomným výrazem jsem asi zřejmě podruhé usnul... Neděle 13:16 Poprvé tento den mé probuzení nezpůsobily ani holé dásně, ani vrtačka. Tolik hodin a já jsem nějak tápal, co že se to ráno dělo? Měl jsem totálně vypnutej mozek a trvalo mi asi čtyřicet minut a čtyři startky s kávou, než mi můj řídící orgán začínal nabíhat na počáteční hodnoty jako při rozjezdu turbíny... Mezitím jsem půl hodiny tupě čuměl na monitor počítače bez jakékoliv akce... Neděle 13:50 ,,Do prdele,, ... 13:50+4=17:50, tak to je v piči...žádný ryby...žádná kávička... S papírováním jsem skončil ve 19:30... Úžasný výkon... Když se daří, tak se daří... Manželka se v klidu vylila s Gábinou a Mistrem a mne nechala napospas velkoměstu. Nu což, je čas podat žádost o rozvod... Jen doufám, že bude natolik soudná, že mi nebude v neděli po ránu chodit pod okno zvěstovat kam jede na dovolenou, páč v té době už budu mít zbrojní pas ... Pondělí 13:50 Vracím se z kolbenky se stejně nepřítomným výrazem jako v neděli po symfonii vidiáků. Už jen dvěstě metrů a zaparkuji v přilehlé ulici. Všechno to mám v hlavě ... protokoly...faktury. Pomalu mi začíná fungovat mozek...mám to naplánovaný... najim se až po tom a sprchu si dám o poločase...do fotbalu to mám hotový .... A najednou brzdím a v protisměru jedoucí vůz brzdí také. Proč ? Holá dáseň ,,B,, kráčí vozovkou mimo přechod pro chodce a připomíná písmeno ,,S,, Její bříško v povrchové úpravě scvrklé brambory předbíhá hrudníček a nožičky a přes to všechno přesahuje hlavička. Pokládám hlavu do volantu a tečou mi slzy... Proč ? Kurva, ptám se proč ?! Fotbal sleduju při práci...končim kolem půl osmé večer. Bůh existuje. Plzeň vyhrála a já se jen děsím, co vymyslí holé dásně zítra... |
nygdo |
16.12.2009 11:46 jo jo , z té představy bych se taky posral smíchy .-))) |
sjetiny |
16.12.2009 11:43 k tématu: máma potkala Icuku taky, dokonce s ní sedí v kanceláři.. onadoňa zjistila, že se jí do baráku nastěhoval tesařík a že jí chroustá krovy.. optala se odborníka, čím se brouček likviduje a dozvěděla se, že mikrovlnama... dneska kupuje levnější mikrovlnku, že to na toho prevíta bude stačit.. představa, že s prodlužkou a troubou v ruce pobíhá na půdě... podrobněji to nejde, mám z toho střevní potíže |
formier |
16.12.2009 7:59 to woith: Loutkár šel správně , zapomněl napsat, že se pak ( pokud se mu podaří projít bez závad okolo budovy postavené do hvězdy na Borech bez úrazu )odbočí vpravo na Dobřany. |
woith |
15.12.2009 23:18 Wšat to tesla , nebo rotující wěc stejně wymažou, ale co kdyby :D Lakomá wěci, by mi zajímalo, jestli Ti při páření ta zlá wěc taky říká kolikrát downitř a jestli w tom nemáš bordel, když newíš jestli jsi na zadáku a nebo na forhontu ? |
woith |
15.12.2009 23:06 Dobře wám tak :D |
cepinzcegamy |
14.12.2009 9:10 :)) plzni dáme holt bůra kdykoliv se nám zamane :))) |
woith |
13.12.2009 17:42 W této chwíli budu rád úplným debilem :o) Sešíwanej hadr : Plzeň 5:7 :) to dáwá :D |
milda |
11.12.2009 11:20 Mimochodem, to by mne tedy zajimalo, kde se ozve na tohle: Prosím nějakého úplného idiota o další příspěvek v tomto vlákně ;) |
rodor |
11.12.2009 8:04 dlouhy jak cepinovy recenze na divadlo :) |
woith |
10.12.2009 22:31 Páření II ( 1987 ? ) Králíci přilepeni k přepážce moderního výdobytku socialismu - paneláku vesnické verze odlišného vzezření hlučně funěli v letním podvečeru z počátku prázdin spolu s kachnami v rohu plotu a čuníky, kteří svým hlasitým projevem dávali najevo, že večeře byla zřejmě pro bulimiky a že rozhodně nesouhlasí s dietou Olgy Šípkové. Bohudík pro mně ( neb mohli aspirovat na titul ,, miss svině ,, ) jsem měl ten letní podvečer splněno. Dobytek sice kvičel a hýkal, ale já jsem splnil dle vzoru BSP minimálně na 110% , jelikož jsem mimo své povinnosti též umyl nenáviděné porcelánové a plechové věci mastné od předchůdců našich dvou sviní % Julie a Zuzany. Jen slepičí tupé hlavy pobíhaly po dvoře a honily se za vším, co by snad mohlo připomínat jídlo. Nyní jsem i já mohl propadnout své velké slabosti v poslech rockové hudby spolu s doutníčkem a vinným střikem popíjeným ve vaně horké vody% každej má nějakou úchylku. ( dnej jsem kapitalista a piji whisky ) Dnes jsem tu horkou vanu bral obzvlášť s povděkem, neboť jsem se ráno vykašlal na pravidelný sběr kopřiv, takže jsem musel po příjezdu z koupání na přehradě ještě vyrazit na kopřivy a jelikož bylo horko jak sviň, tak jsem pozbyl svěžest, kterou mi dodal parfém ,, Hracholusky ,, . Zhruba po 20ti minutách máma nastevřela dveře do koupelny a se slovy : ,, ztlum to ,, jsem zjistil , že se vrátila z práce z ranní dvanáctihodinové směny. Pracovala jako dispečer u těch bílejch věcí s červenym křížem. Udělal jsem pár prudkých pohybů ve vaně, aby to vypadalo, že jsem splnil její požadavek. Bohužel slechy té zlé osoby byly v neskutečně dobré formě ( zvláště pak na reakci na rockovou muziku ) , takže jsem chtě, nechtě musel vylézt a přeci jen ztlumit mé idoly. Znechucen návratem ochránkyně rodinného krbu jsem zpět vklouzl do vany, ale už to nebylo ono, takže jsem s povděkem kvitoval příchod kamaráda, který komentovala máma přes otevřené dveře do koupelny : ,, Ota je tady a né, že zas budu muset poslouchat sousedku, co jste kde vyvedli ,, . ( sousedka = místní FBI ) Hned jak jsem se objevil na schodech s ručníkem kolem pasu jsem poznal, že dnes rozhodně nebudeme dráždit místní občany popíjením ,, géčka ,, ( v tý době to bylo nejlepší pivo, dnes už to lemtaj akorát pražský bukvice ) před hospodou, neboť Ota smrděl jak pražská buzna a byl čerstvě oholen ( no, oholen%těch pár chlupů% ) . I podle oblečení to bylo jasné, že je Ota v říji. O : ,, Zdar vole ,, V : ,, Copa je ? ,, O : ,, Ty vole mám dvě samičky ,, V : ,, Kdepa ? ,, O : ,, Vedle ve vesnici ,, V : ,, Trojky ?,, O : ,, Hovno trojky ! Čtyrky a nenosí práskačku !,, V : ,, Kdopa jede s náma ? ,, O : ,, Nikdo ,, V : ,, Vydrž 2 minuty ,, Bleskem jsem na sebe hodil bavlněnou sestavku, ale naposled jsem se nasoukal do mých nejoblíbenějších džínových kraťásků, neb jejich unikum tkvělo v tom, že původní materiál už byl jen kolem předních kapes a zbytek byl složen z mnoha a mnoha záplat překrývajících se navzájem. Byl to muzejní kus. Dodnes nechápu, proč máma tak intenzivně intervenovala u otce , aby mi domluvil a aby mne donutil je nechat doma aspoň , když mám jít do školy. Je pravda, že džíny a džízka byli jediný věci v kterejch jsem byl ochoten chodit. Úchylný tesilový a jiný kreace mne moc neuchvátily. Dodnes mám stejný názor i vkus a je mi silně v Icuce , že nejsem in. Pod džínovou bundou jsem mámě před očima pronesl zbytek bílého vína, které mi zbylo při ,, rozjímání ,, ve vaně. Do vedlejší vesnice to lesem trvalo 10 minut. Během těch 10 minut jsem si stihl aspoň částečně dosušit vlasy a učesat se. Víno jsem upíjel průběžně a Ota kupodivu neměl zájem. Zřejmě už byl opravdu odpovědně dospělej. Ota byl ,, dospělej ,, a hlavně studoval hnojárnu, takže řidičák na trabiho se hodil. Průser byl, že ten ingot při příjezdu před domek Jitky zatroubil a to byla konečná% Z domečku vylezla stařenka a za ní Jitka. Ota nekompromisně nakráčel na zápraží a jakoby babičku vůbec neviděl oslovil Jitku : ,, Zdar, jdeš ven ? ,, Babička zavětřila a okamžitě poznala stejně jako já pražskou buznu. Chvíli bylo ticho a pak stařenka vyslovila tu strašnou větu : ,, Za hodinu budeš doma ! a jestli ne, tak to řeknu mámě ! ,, Nevim, jak Otovi, ale mě spadla čelist až na asfalt. Bylo jasný, že páření nebude ! Za hodinu stihnem maximálně vyzvednout Máňu, dát si jedno v hospodě a pak děvčata v klidu doprovodíme domů. Začínalo mi bejt jasný, že jsem tu dnes za blbečka, kterej měl Otovi dopomoci k páření s Jitkou. Než se Jitka upravila a my seděli v autě jsem ho častoval všemi nadávkami, které jsem v té době znal. Když konečně Jitka dorazila bylo mi to jasný úplně%už se s Otou znali a Máňu domluvila Jitka, aby byla parta. Jitka byla opravdu hezká holka, ale když jsme přijeli pro Máňu a ta vyběhla okamžitě, jako by na nás už čekala, mi spadla čelist podruhé% upřeně jsem hleděl na žlutou bavlněnou věc ukrývající nádherné čtyřky, kterým dominovaly ohromné ,, špunty ,, . Byl jsem tak uchvácen půvabem ,,bohyně,, , že jsem byl oprávněně vybrán za ,, blbečka,, neboť jsem se nezmohl na jediné slovo až na ,, ahoj ,, , které ze mne vypadlo ani nevím jak, když se ta gazela přiblížila k trabimu. Ota zastavil asi 150m od hospody a my došli ten kousek pěšky a skoro mlčky, protože já jsem byl hypnotizován žlutou věcí a nedokázal jsem reálně uvažovat. Pivo jsme si vzali ven, protože pořád ještě bylo pěkný teplo. Sedli jsme si kousek od hospody na takovou malou louku a já pomalu začal reagovat na okolí i když žlutá věc byla priorita. Zbývalo 35 minut! Připadal jsem si jak neandrtálec, který přemýšlí, kam zatáhne svou samičku. Těkal jsem očima po okolí a hledal, kam by se dalo zalézt. Mezitím jsem samozřejmě neopouštěl žlutý bokorys, takže to bylo dvojnásob obtížné. Časový pres a obrovská touha po bohyni mi úplně zatemnili mozek. Vlivem asi 0,7l vína a půl piva ze mne začaly vypadávat takový nesmysly, jako bych právě dokouřil kvalitního jointa z holandska. Kupodivu Máňa byla z těch mejch nesmyslů unešená a přisedla si tak blízko, že jsem byl v ještě větším komatu, a konečně jsem taky rozpoznal, že má děvče vlasy a dokonce i oči. Bylo to strašný peklo% bohyně na dosah a zbývá 15 minut. Mám pocit, že by mi tenkrát stačila i minuta, protože bohyně mi řekla , že jsem roztomilej a to bylo ještě větší peklo. Moje kraťásky mne zachránily , páč pod takovou vrstvou záplat se schová všechno. Zasranej Ota ! Idiot jeden vymaštěnej ! Musí všude troubit jak pako ! Jitka se zvedla, že už musí domů. Vzali se s Otou za ruce a šli vrátit půllitry. Bohyně si mne ,,narovnala,, a přimáčkla se ke mně tak, že jsem cítil ty její špunty na svém rachitickém hrudníčku a políbila mne% pak si pamatuju jen, že jsme platili víc než čtyři piva a zřejmě nějaký rumy podle toho co ze mne posléze létalo ven a že jsme u nás jezdili kolem návsi jako v kabrioletu a vzbudili půl vesnice% FBI nezklamala, takže jsem měl pár dní zákaz chodit ven s Otou% |
woith |
8.12.2009 20:11 To wíš, když jedeš na druhou stranu, tak se nediw :D |
loutkar |
7.12.2009 3:54 Kolem roku1980 ( dle skutečné události ) Malá postavička snědé, asi šedesátileté ženy přibližující se k tramvajovému ostrůvku na Klatovské třídě u Práce dávala tušit, že jsou dnes ve věznici na Borech pravděpodobně povoleny návštěvy. žena měla nejspíš abnormálně vyvinuté orientační smysly, protože hned napoprvé vybrala ten správný ostrůvek pro požadovaný směr jízdy. Nebo, že by snad fungoval genetický přenos informací od jejích předků ? Vše nasvědčovalo tomu, že hodlá jet linkou č.4 Košutka ~ Bory až na konečnou. V pravé ruce křečovitě svírala lístek na tramvaj takovou silou, že to chvílemi vypadalo, že jí bulvičky vyskočí na koleje. Levá ruka byla o poznání blíže k zemi, protože taška naplněná bůčkem a salámy tuto slabou ženu zdeformovala do tvaru zákazové značky ,, zákaz odbočení vpravo,, . Na nástupním ostrůvku její hnědá očka neustále těkala tu vpravo, tu vlevo, jako by netušila, odkud tramvajová souprava přijede. šátek uvázaný přes hlavu zřejmě bránil jejímu perifernímu vidění, tak ho stáhla dozadu, aby měla větší přehled. Na tváři se jí objevil nepatrný úsměv, nebož už nemusela tolik otáčet hlavou, aby spatřila tu tolik očekávanou červenobílou plechovou věc. Ani z jedné strany však žádná tramvaj nepřijížděla a tak se začala nervozně ožívat a neustále pokukovat po své levé ruce ve které svírala nacpanou tašku uzeninami. Netrvalo dlouho a důvod její nervozity vyšel najevo. Stařenka rychlým pohybem odložila tašku ke své levé noze a jakoby neslyšným příkazem ,, sedni,, hypnotizovala tašku, přičemž její levá ruka ladným pohybem vyjmula malou krabičku z kapsy zástěry a o pár vteřin déle u~ slastně vydechla cigaretový kouř, přičem~ její pohled neustále spočíval na odložené tašce. Malý kašlík způsobený onou cigaretou nenechal nikoho na pochybách o tom, že to není zřejmě její první. Hutný hrubý zvuk linoucí se z jejího hrdla by jí mohl závidět i Miroslav Moravec. Kouříce startku a pokukujíce neustále po své tašce propásla stařenka ten úžasný pohled, kdy plechová věc konečně vyjíždí od synagogy a směřuje nahoru do kopce kolem divadla k její zastávce. Vyrušil ji až cinkot tramvaje přijíždějící do zastávky. Okamžitě odhodila cigaretu, uchopila tašku do levé ruky a s pravou rukou vztyčenou jako na počest vůdce vstupovala do tramvaje. Pohled to byl úchvatný. S pravou rukou předpaženou, mačkajíce jízdenku, jako by všem chtěla ukázat ,, já jí mám ,, najednou znejistěla a nevěděla co má s tou zázračnou jízdenkou dělat. Její hnědá očka začala nervozně těkat po okolo stojících lidech. Nakonec oslovila jednoho mladíka, který byl evidentně potěšen, že může pomoci té slabé stařence, nebož se na jeho tváři objevil úsměv. Stařenka nastavila slechy a naslouchala, jak se to s tou jízdenkou dělá : ,, Jízdenku vložíte takhle do strojku , přitáhnete k sobě a řeknete kam jedete ,, . Stařenka s bezelstným úsměvem vložila jízdenku do strojku a přitáhla k sobě. V momentě procvaknutí jízdenky zazněl z jejích úst hlas Miroslava Moravce : ,,Bory,, . PS : tento půvabný okamžik si připomínám vždy, když jdu přes tuto křižovatku ( dnes Americká / Klatovská ). Bohužel kouzlo tohoto místa po 21 letech zničil jeden opilec~ woe woito prošel jsem celou klatovskou až do Šlovic ale nejakou košutku nebo kožutku woe nevidím:o))) |
loutkar |
7.12.2009 3:14 jj wenzely myslíš toho dídžeje Kirka?:)))))))))) |
sjetiny |
6.12.2009 22:44 protože byl mladší a do toho všeho taky Američan, to ví celá vesnice... |
Wenzel |
6.12.2009 22:33 Pro mildu: Shakespeare používal nepatrně trochu jiný styl ... My plzeňáci spíše inklinujeme k Hammettovi, důvody jsou snad zřejmé ;o) |
woith |
6.12.2009 22:18 Suma je jasná : 31 kol 59 bodů :o) Cepinuw naučný slowník je ok až na bodč.2 , kde mělo býst místo slowa ,, rodor ,, slowo ,, růžička ,, , ale jinak se budu muset hodně učit, abych se to do příští třídní schůzky naučil :o) |
cepinzcegamy |
6.12.2009 12:14 1. autor - vzdech, když mamince přiznáš, že tě praštil severský bůh 2. povidka - na tohle mě nic vtipnýho nenapadá, tak napíšu jen, že rodor je pýča 3. literatura - brooklynský slang pro okřídlenou chčijící krysu (lite, rat, ura) nebo latinsky Gringův stav každý večer (liter at ura - litr (chlastu) v moči) 4. metafora - popis elementu destrukčně rozbíjejícího sjezdy či diskuse 5. prechodnik - slangový výraz pro gigola, který se specializuje na ženy v klimakteriu 6. bujary - moravská, lehce nasraná reakce, když tě jarin ráno nepozdraví 7. privlastek - omastek, který se už z pánve neodlepí nikdy 8. neotrele - viz jeliman 9. literarne - "zabal to radši v zip nebo arj, milý Lite" 10. ambic - nová verze MBčka (třída A, rychlost jako Intercity) 11. nefalsovany - Ondřej Neff má doma více sanitárního zařízení (z německého "Neff also vany") 12. pathos - "ahoj, Thosi" |
jeliman |
6.12.2009 11:42 komplot!!milda s woithem mě to přinutili přečíst(půlku) to ykup:dostala mě jejich chytře vymyšlená reklama:) 9:nadávka 12:mušketýr 8:petrleho brácha zbytek netuším:( |
milda |
6.12.2009 11:38 slovu suma rozumis?:-) |
ich1 |
6.12.2009 9:14 zajímavé na to je,že něco podobného zažil můj kamarád v Ostravě ke konci 70let,jen ta babča volala:MARTINÓÓÓÓV!!! Tak si říkám,jestli to není jen jedna z legend o příběhu,který se kdysi stal a začal putovat po světě a podáním se jen měnilo město :-) |
rodor |
6.12.2009 4:22 opravuji svuj tip :-) diky nerentabilni diskuzi (take musim napsat nejake to sproste slovo), ktera se vuci mildovu plytkemu patosu (ale de mi to co ??) strhne, si myslim, ze pocet ctenaru, kteri, ac prve nechteli, budou louskat tvuj prvotni prispevek, rapidne vzroste. (snad jsem interpunkci znamenka naflakal vsude dobre. Ctu to po sobe asi popate a uz ani nevim, co tim chtel basnik rici) |
woith |
6.12.2009 0:55 Co to je ? 1. autor 2. povidku 3. literatura 4. metafora 5. prechodnik 6. bujary 7. privlastek 8. neotrele 9. literarne 10. ambic 11. nefalsovany 12. pathos Těmto slowům nerozumím, wyswětli mi prosím jejich wýznam. Jo a tim wykřičníkem na konci mám rozumět, že jsi wypustil rakety země země ? |
milda |
5.12.2009 22:51 takze autor je znam a priznal se k cinu...no, kdyz jsi zverejnil svou povidku, dovolim si komentar: literatura ve stylu prirovnani, metafora, prechodnik, bujary privlastek ci neotrele slovo v kazde vete muze sice napr. v trepakartovi vyvolavat dojem, ze cte šejkspira, ja bych spis rekl, sevce, drz se sveho kopyta, tj. pij plzen a hraj karty s wenzlem... suma: literarne bez ambic, ale nefalsovany pathos - tobe vlastni - tam byl, to se musi nechat! |
cepinzcegamy |
5.12.2009 14:37 v tom případě též gratuluji :))) |
sjetiny |
5.12.2009 14:36 ...už jsem měla strach, že vymřela, přeslice jedna .... |
woith |
5.12.2009 14:24 No Rotore, ještě dwa a je to ok :o) Měl jsem přeci jem počkat, až wypliwne plameny i další z pekelníků :) Cepin nesmí nikde chybět :o) Hele wole, ty pražská kapacito, článek i když je to nepochopitelné jsem wytwořil sám. A to, že tam jsou wlnowky nejspíš bude proto, že spráwci serweru radějí moderují mé příspěvky ( i když se zdaleka nedostanu na úroweň některých přispěwowatelů :D ), než aby bylo možné dokument napsaný we wordu zkopírowat bez těch zapařenejch wlnowek. Předchozí nesmysl ,, icuku,, jsem totiš tupě přepisowal přímo do tématu, ale teď jsem to prostě zkopírowal, páč nemám kurzy psaní a psal bych to půl hodiny :o) Terkap dik |
cepinzcegamy |
5.12.2009 13:35 vzhledem k vlnovkám bych ty sympatie asi směřoval nějakému původnímu autorovi |
terkap |
5.12.2009 12:58 Velice slušně napsaný příspěvek. Na to, co za zvratky plodí profesionální pisálci. Jen se nenech odradit :o).Máš moje sympatye. |
woith |
5.12.2009 12:29 Dva tri lidi sou dobrý :) Nevidim, že by to byl doporučenej dopis pro jelimaního krále :) Twoje bába je wlnowka miliwoji :o) |
milda |
5.12.2009 10:07 ty woe, zivnostnik ztratil zalibu ve "w" a presel na psani vlnovek, nebo co?:-) |
jeliman |
5.12.2009 9:21 to nedám,fakt ne.sorry vojto:(( |
rodor |
5.12.2009 7:24 tipuju to na dva, tri lidi, kteri se tim budou louskat a prectou to cele... |
woith |
4.12.2009 14:12 Kolem roku1980 ( dle skutečné události ) Malá postavička snědé, asi ~edesátileté ~eny přibli~ující se k tramvajovému ostrůvku na Klatovské třídě u Práce dávala tu~it, ~e jsou dnes ve věznici na Borech pravděpodobně povoleny náv~těvy. ~ena měla nejspí~ abnormálně vyvinuté orientační smysly, proto~e hned napoprvé vybrala ten správný ostrůvek pro po~adovaný směr jízdy. Nebo, ~e by snad fungoval genetický přenos informací od jejích předků ? V~e nasvědčovalo tomu, ~e hodlá jet linkou č.4 Ko~utka ~ Bory a~ na konečnou. V pravé ruce křečovitě svírala lístek na tramvaj takovou silou, ~e to chvílemi vypadalo, ~e jí bulvičky vyskočí na koleje. Levá ruka byla o poznání blí~e k zemi, proto~e ta~ka naplněná bůčkem a salámy tuto slabou ~enu zdeformovala do tvaru zákazové značky ,, zákaz odbočení vpravo,, . Na nástupním ostrůvku její hnědá očka neustále těkala tu vpravo, tu vlevo, jako by netu~ila, odkud tramvajová souprava přijede. ~átek uvázaný přes hlavu zřejmě bránil jejímu perifernímu vidění, tak ho stáhla dozadu, aby měla vět~í přehled. Na tváři se jí objevil nepatrný úsměv, nebo~ u~ nemusela tolik otáčet hlavou, aby spatřila tu tolik očekávanou červenobílou plechovou věc. Ani z jedné strany v~ak ~ádná tramvaj nepřijí~děla a tak se začala nervozně o~ívat a neustále pokukovat po své levé ruce ve které svírala nacpanou ta~ku uzeninami. Netrvalo dlouho a důvod její nervozity vy~el najevo. Stařenka rychlým pohybem odlo~ila ta~ku ke své levé noze a jakoby nesly~ným příkazem ,, sedni,, hypnotizovala ta~ku, přičem~ její levá ruka ladným pohybem vyjmula malou krabičku z kapsy zástěry a o pár vteřin déle u~ slastně vydechla cigaretový kouř, přičem~ její pohled neustále spočíval na odlo~ené ta~ce. Malý ka~lík způsobený onou cigaretou nenechal nikoho na pochybách o tom, ~e to není zřejmě její první. Hutný hrubý zvuk linoucí se z jejího hrdla by jí mohl závidět i Miroslav Moravec. Kouříce startku a pokukujíce neustále po své ta~ce propásla stařenka ten ú~asný pohled, kdy plechová věc konečně vyjí~dí od synagogy a směřuje nahoru do kopce kolem divadla k její zastávce. Vyru~il ji a~ cinkot tramvaje přijí~dějící do zastávky. Okam~itě odhodila cigaretu, uchopila ta~ku do levé ruky a s pravou rukou vztyčenou jako na počest vůdce vstupovala do tramvaje. Pohled to byl úchvatný. S pravou rukou předpa~enou, mačkajíce jízdenku, jako by v~em chtěla ukázat ,, já jí mám ,, najednou znejistěla a nevěděla co má s tou zázračnou jízdenkou dělat. Její hnědá očka začala nervozně těkat po okolo stojících lidech. Nakonec oslovila jednoho mladíka, který byl evidentně potě~en, ~e mů~e pomoci té slabé stařence, nebo~ se na jeho tváři objevil úsměv. Stařenka nastavila slechy a naslouchala, jak se to s tou jízdenkou dělá : ,, Jízdenku vlo~íte takhle do strojku , přitáhnete k sobě a řeknete kam jedete ,, . Stařenka s bezelstným úsměvem vlo~ila jízdenku do strojku a přitáhla k sobě. V momentě procvaknutí jízdenky zazněl z jejích úst hlas Miroslava Moravce : ,,Bory,, . PS : tento půvabný okam~ik si připomínám v~dy, kdy~ jdu přes tuto kři~ovatku ( dnes Americká / Klatovská ). Bohu~el kouzlo tohoto místa po 21 letech zničil jeden opilec~ Tragédie z února 2001 je ji~ veřejností zapomenuta, snad jen příbuzní tří obětí marně doufají, ~e spravedlnosti bude učiněno zadost. Původní verdikt Krajského soudu v Plzni na 8 let vězení a 10 let zákazu řízení byl zru~en Nejvy~~ím soudem v Brně. Soudkyně, která vrátila tuto kauzu zpět do Plzně zřejmě striktně dodr~uje literu zákona a z řidiče jen~ nehodu způsobil nepřiměřenou rychlostí jízdy v opilosti a zabil tři mladé lidi stojící na tramvajovém ostrůvku udělala pomalu obě~. Chudák řidič byl namol, tak ho přeci nemů~eme potrestat, proto~e nebyl dostatečně příčetný~ Zato byl tak duchaplný, ~e z místa nehody v klidu odjel~ Justice opět dokázala, ~e je lep~í být zločincem, ne~ slu~ným člověkem~ |
woith |
29.6.2009 20:34 Jak jsem potkal Icuku Jako každý rok, tak i letos proběhlo Pako prase w nejwětší prdeli na swětě kousek od Horšáku. Doba je zlá, takže letos byla účast dost žalostná až na stabilní držáky : Pako, Honza, Cukr, Karel, Zdeněk, Luděk a samozřejmě moje maličkost. I když jsem do poslední chwíle newěděl, zdali se zúčastním, páč se klukum ušatym nějak nedařilo zawařit nějaký zapářky, tak jsem musel do kolbenky i o wíkendu, což mne dost sralo, páč jsem nemoh lejt jako wšichni až do rána. W pátek jsem se konečně dohod se zákazníkem, jak proběhne wíkend a už jsem wolal Michalce ( Pako žena ), že ji wyzwednu až skončim w kolbence a pak razíme směr Horšák. Proběhly nějaký ty myčky, i když já jsem starý prase, ale Michalka jinak nedala &~8230; Pakowo manjelka se musí poslouchat &~61514; Dorazili jsme tam kolem půl dewáté, ale to už byla většina parťáků silně unawená, páč si mazaně wzali wolno už w pátek, takže lili už od čtwrtka. Já jako kapitalista jsem si dowolenou neudělil, takže jsem jen zamáčkl slzu na oku a už jsem se dožadowal plného pohárku se slowy : ,, piwo nebo to tu roztřískám !,, . Po polknutí 1. kousku jsem spatřil tu swini, kterou jsem měl w sobotu rotowat . Kujwa žádná anorektička to rozhodně nebyla&~8230;asi 40kg. Jen mi přišlo diwné, že swině se w klidu opaluje w plastové waničce na zádech. Nejsem tak bystrej jako Milada, ale rozhodně by ta swině měla bejt w chladnu, páč i přesto, že byla natřená opalowacím krémem s faktorem 200 a měla sluneční brýle, tak to masařkám wůbec newadilo a už se na ni hrnuly s úsměwem na twáři, kam nakladou ty swé zázraky. Swině se strčila do stáje, kde bylo o poznání chladněji než na slunci, které pořád hřálo i přesto, že už se schowáwalo za obzorem u našich západoněmeckých soudruhů. Po nezbytném zabrání whodného místa pro mrtwýho woitu ( bo stan už opravdu, ale opravdu stavět nebudu, páč je to ztráta času a hlawně se při tom blbě leje ) jsem do sebe sázel ty plzeňský poklady a průběžně i různé druhy kořalek. Nepamatuju si nic, ale zřejmě mi můj úmysl nacucat se jako štěnice co nejdříw, wyšel precizně, páč jsem byl w sobotu ráno neskutečně swěží. Pak jsem se dozwěděl, že jsem se kolem půlnoci ztratil a že jsem ještě stále na chalupě poznali soukmenovci podle hlasitého kašle wycházejícího z půdy nad stájí. Údajně prý proběhl i nějaký monolog ze spaní &~8230;zřejmě jsem opěwowal swého miláčka Paroubka. I přes ranní swěžest, jsem neponechal nic náhodě a probouzecí rituál proběhl jako wždy : čutka, aspirin, čutka, káwa, čutka, čutka, čutka, čutka&~8230;., pak koukám na plastovou láhev o kubatuře 1,5l , že je zcela prázdná a padla mi čelist &~8230;tolik wody jsem newypil ani nepamatuju. Policajtum bych asi těžko wyswětlowal, že po ránu je nejlepší piwánko &~61514; Páč se blížilo poledne a já musel odjet do kolbenky, tak jsem napreparowal tu swini na rožeň a kolem dwanácté jsem wyrazil wyrábět hodnoty. Než jsem odjel, tak jsem wrazil nejstřízliwějšímu obličejowi do ruky manuál na swini a kladl mu na srdce, aby se držel toho co tam je napsáno, páč je to wyzkoušený a hlawně je to napsaný jak pro tupolewy, takže to zwládne i podprůměrnéj běloch. K mému úžasu wšak po náwratu z kolbenky (18:00) swině ještě stále rotovala a při pohledu z blízka bylo jasné, že ten obličej nesundal kůži se sádlem a vypatlal všechnu sračku na potírání &~61514; Chwíli po mě dorazil Brouk Pytlík se swou Icukou. Typickej homosexuál, co wšechno zná, wšechno wí, wšude byl&~8230;.Při pohledu na láhew, která se objewila w jeho ruce jsem si wzpomněl na Sarah, ktará s údiwem we twáři očicháwala dárek od washika &~61514; Brouka Pytlika už jsem jednou widěl a stačilo mi, takže na jeho otázku, zda si ještě myslím, že je pánským přirozením, jsem přirozeně odpověděl ano. On se tomu sice smál , ale já to myslel upřímně &~61514; Akorát Icuka si něco mlela pod wousy, že jsem pacient&~8230; Proběhlo piwánko , okrájel jsem sádlo, sesbíral wšechno koření a olej w domě a zběsile jsem rotowal, myslíce že to zmáknu rychle a že si budu moct konečně sednout a lejt do sebe wšechno co teče, jenže ty trubky měli připraweno málo dřewa, takže se to protahowalo a druhé okrajowání proběhlo už za šera, takže jsem piču viděl. Nejsem žádnej mladej blbec, takže baterku jsem měl, ale i tak se to krájelo dost blbě. Samozřejmě jsem to komentoval, že je to w řiti a že nic newidím a že se bojim, abych nezaříz do syrowýho. Kde se wzala, tu se wzala Icuka se wyklubala. ,, Prej, že to nic není a že to umí každéj a ještě nějaký pičowiny mlela ta wěc z marsu,, Já byl w klidu jak winetou a řikám jí to ještě jednou pomalu, že šajze widim. Jenže ona furt mlela, tak jsem už nebyl jak winetou, ale wystřík jsem jak šwestkowej knedlík a dal jí nůž do ruky se slowy ,, prosím madam ,, W klidu jsem si sedl ke stolu k opilcům a začal to do sebe hrnout. Než jsem do sebe stačil narwat aspoň jeden kousek, Icuka už přinesla okrájené maso na talíři. Já se wklidu držel půllitru a sledoval ostatní jak se sápou na maso, ale jaké bylo jejich zděšení, když jeden po druhym ho vraceli na talíř, že je to syrový &~61514;))))) Okamžitě wšichni na woitu, abych ho teda dodělal já, ale já už jsem ,, funkci složil ,, a na scéně je teď nowá mediální Hvězda. Mediální krtka s Pytlíkem najednou asi během půl hodiny zjistili, že musí nutně odjet &~61514; Když Icuka s Pytlíkem odjela, tak měli, ostatní starosti co s tim prasetem. Nu co by bylo, Icuka odjela a já už na něj dlabu bo mám žížeň jak swiň. Jen jsem si neodpustil komentář : ,, jestli tu ultrapíču Pytlík oplodní, tak se máme na co těšit ,, W neděli, když jsem jel zase do kolbenky, tak na otázku, zda příští rok zase přijedu, jsem odpowěděl, že když nepřijede ta ultrapíča s Pytlíkem, tak nejedu ani já :o)) |